Časté dotazy

Stavba určitě nezačne dříve než v roce 2020. V současné době je projekt ve fázi stavebního řízení, které bude ještě nějakou dobu probíhat. Rezidence U Milosrdných tak bude hotová až po roce 2022. Kdy konkrétně, však nedokážeme určit.

Naším cílem bylo přepracovat především vnitřní dispozice projektu tak, aby se v domě jeho obyvatelům dobře bydlelo. Vnitřní dispozice předešlého návrhu již neodpovídaly moderním standardům bydlení a byly přizpůsobeny vnějšímu vzhledu budovy. Při stavbě bytového domu je ale potřeba postupovat obráceně. Nejdřív je třeba mít funkční vnitřní dispozice a potom je možné přemýšlet nad vnější podobou budovy.

Po převzetí projektu jsme oslovili významná architektonická studia s žádostí o návrh nové podoby projektu, která bude respektovat parametry pravomocného územního rozhodnutí a zároveň přepracuje vnitřní dispozice projektu. Podmínkou bylo, aby návrhy respektovaly také podmínky památkářů a aby nová podoba domu byla pro lokalitu přínosem, aby ji dům vhodně doplňoval a rozvíjel.

Zároveň jsme poprosili přední české architekty o to, aby nám s výběrem nové podoby pomohli. Uvědomujeme si, že jde o velmi cennou historickou lokalitu a z architektonického hlediska také velmi komplikovanou. Proto jsme chtěli mít jistotu, že na podobě nového návrhu bude mezi odbornou veřejností panovat shoda.

Následně jsme po dvou kolech a diskuzích s památkáři vybrali vítězný návrh pana architekta Zdeňka Fránka. Na jeho návrhu se jednoznačně shodli všichni členové odborné poroty.

Projekt jsme převzali s pravomocným územním rozhodnutím, které velmi detailně a závazně určuje, jaké vlastnosti a parametry má mít budova, která na tomto místě v budoucnu vyroste. Sem patří jak výška budovy, tak její celková hmota a případné členění. Výška nové budovy definovaná tímto dokumentem je přitom nižší než výška původního domu čp. 821, který zde dříve stával.

Po převzetí projektu jsme věnovali značné úsilí tomu, abychom vybrali takovou podobu budovy, která bude pro své okolí z architektonického hlediska přínosem a která se bude pohybovat v mezích pravomocného územního rozhodnutí. Přístup, který jsme k celému procesu výběru zvolili, je přitom v České republice výjimečný.

Staroměstská čtvrť Na Františku a okolí Anežského kláštera jsou obecně vnímány jako jedno z míst, kterými se Jaroslav Foglar při tvorbě knižních Stínadel inspiroval. Jako výraznou předlohu knižních Stínadel uvádí okolí Anežského kláštera například Václav Nosek, jeden z nejrespektovanějších znalců díla Jaroslava Foglara, či Kateřina Bečková v knize Zmizelá Praha. Spojení atmosféry čtvrti Na Františku s atmosférou knižních Stínadel proto určitě není umělé.

V současnosti pracujeme s představenou podobou budovy. K jejímu výběru jsme přistoupili nanejvýš zodpovědně a konzultovali jsme ji také s památkáři. Aktuální podobu domu považujeme za architektonicky velmi kvalitní a chceme ji v této podobě realizovat. Některé dílčí detaily, například barvu fasády, budeme ještě diskutovat s památkáři.

Žádná historická zeď Anežského kláštera rozhodně zbourána nebude. Stavba se dotkne zdi, která z východu hraničí s pozemky, na kterých se aktuálně nachází nevzhledné parkoviště. Tato zeď přitom nevymezuje samotný areál Anežského kláštera, jde o zeď z 60. let 20. století a za ní se nachází garáž a parkoviště. Historicky cenné zdi, která ohraničuje samotný areál kláštera s přilehlými zahradami, se stavba nijak nedotkne. S Národní galerií je přitom uzavřena řádná smlouva na budoucí využití této části pozemků.