Historie bytového domu U Milosrdných

Bytový dům U Milosrdných bude stát na místě současné proluky mezi Anežským klášterem a areálem Nemocnice Na Františku. Jeho podoba z dílny studia architekta Zdeňka Fránka je poctou atmosféře „pražských Stínadel“, jak bývá staroměstská čtvrť na Františku někdy nazývána. 

Milánské stěny podruhé: Odhalení bez překvapení

Milánské stěny podruhé: Odhalení bez překvapení

30. 6. 2022

Na jaře letošního roku se staveniště budoucího bytového domu U Milosrdných stalo místem unikátní akce, kdy byly pro základy a suterénní části objektu realizovány takzvané Milánské stěny, které slouží k zajišťování stěn výkopů během výstaby. Tato technika je náročná na přípravu i preciznost provedení, jelikož veškeré betonové prvky budou v budoucích suterénech viditelné. Používá se především v místech s nedostatkem prostoru kolem stavby. Nyní se ukazuje, jak skvělou práci odvedli stavaři i projektanti společnosti V Invest ze skupiny CREDITAS.

Studenti ČVUT si prohlédli ojedinělý stavební postup

Studenti ČVUT si prohlédli ojedinělý stavební postup

12. 4. 2022

Na místo budoucího bytového domu U Milosrdných zavítaly naděje českého stavebnictví. Jedenáct studentek a studentů ČVUT se v polovině března přišlo seznámit s tím, jak vzniká takzvaná Milánská stěna. Jedná se o techniku, která se pro svou náročnost používá ojediněle.

Časté dotazy

Naším cílem bylo přepracovat především vnitřní dispozice projektu tak, aby se v domě jeho obyvatelům dobře bydlelo. Vnitřní dispozice předešlého návrhu již neodpovídaly moderním standardům bydlení a byly přizpůsobeny vnějšímu vzhledu budovy. Při stavbě bytového domu je ale potřeba postupovat obráceně. Nejdřív je třeba mít funkční vnitřní dispozice a potom je možné přemýšlet nad vnější podobou budovy.

Po převzetí projektu jsme oslovili významná architektonická studia s žádostí o návrh nové podoby projektu, která bude respektovat parametry pravomocného územního rozhodnutí a zároveň přepracuje vnitřní dispozice projektu. Podmínkou bylo, aby návrhy respektovaly také podmínky památkářů a aby nová podoba domu byla pro lokalitu přínosem, aby ji dům vhodně doplňoval a rozvíjel.

Zároveň jsme poprosili přední české architekty o to, aby nám s výběrem nové podoby pomohli. Uvědomujeme si, že jde o velmi cennou historickou lokalitu a z architektonického hlediska také velmi komplikovanou. Proto jsme chtěli mít jistotu, že na podobě nového návrhu bude mezi odbornou veřejností panovat shoda.

Následně jsme po dvou kolech a diskuzích s památkáři vybrali vítězný návrh pana architekta Zdeňka Fránka. Na jeho návrhu se jednoznačně shodli všichni členové odborné poroty.

Projekt jsme převzali s pravomocným územním rozhodnutím, které velmi detailně a závazně určuje, jaké vlastnosti a parametry má mít budova, která na tomto místě v budoucnu vyroste. Sem patří jak výška budovy, tak její celková hmota a případné členění. Výška nové budovy definovaná tímto dokumentem je přitom nižší než výška původního domu čp. 821, který zde dříve stával.

Po převzetí projektu jsme věnovali značné úsilí tomu, abychom vybrali takovou podobu budovy, která bude pro své okolí z architektonického hlediska přínosem a která se bude pohybovat v mezích pravomocného územního rozhodnutí. Přístup, který jsme k celému procesu výběru zvolili, je přitom v České republice výjimečný.

Staroměstská čtvrť Na Františku a okolí Anežského kláštera jsou obecně vnímány jako jedno z míst, kterými se Jaroslav Foglar při tvorbě knižních Stínadel inspiroval. Jako výraznou předlohu knižních Stínadel uvádí okolí Anežského kláštera například Václav Nosek, jeden z nejrespektovanějších znalců díla Jaroslava Foglara, či Kateřina Bečková v knize Zmizelá Praha. Spojení atmosféry čtvrti Na Františku s atmosférou knižních Stínadel proto určitě není umělé.